Na vybraných čtyřech typech současných autorských pohádek (bilderbuch pro nejmenší recipienty, pohádkový příběh, pohádkový román a pohádka s kalendářovou strukturou) si představíme narušení stereotypního pohledu na hlavní postavy, např. zvířecí pohádkové postavy (bojácný vlk v bilderbuchu Daniela Rušara: Vlk a tma, 2016; kocour, který ztratil jeden ze sedmi životů v příběhu Tlapky T. Jany Jakové, 2014), kouzelné pohádkové postavy (kokosový ořech v knize Pavla Šruta: Kokosový dědek, 2004) a lidského hrdiny přeměněného v pohádkovou bytost jako trest za špatné chování (pan Beškov v příběhu Vesely Flamburariové: Tvůrci víl, 2017).

Fikční postavy jsou vždy neúplné, protože vystupují v konečných narativech, ve kterých je zachycen jen určitý jejich rys. V porovnání s očekáváním dětského recipienta znalého lidových a literárních pohádek dochází k narušení stereotypu pohádkové postavy, která může být nejen smrtelná, ale může změnit svůj charakter nebo slouží k jinému účelu, než se malý čtenář zpočátku domnívá.